Vzpomínka na výstavu mistra Jana Jankovce
cituji z webu mujweb.cz/www/jankovcova/vystava.html
oddíl Výstavní síň
JAN JANKOVEC
OBRAZY
Jan Jankovec, nositel titulů Mistr malíř skla a Mistr uměleckého řemesla, se narodil 24.6. 1932 v Benešově u Prahy. Od roku 1947 žije a pracuje v Novém Boru. Vyučil se malbě skla a praktické dovednosti získal v dílnách starých sklářských malířských mistrů, absolvoval mistrovskou školu a Pedagogický institut v Liberci. Sám v letech 1952- 89 předával tyto dovednosti na Sklářském učilišti v Novém Boru. Několik jeho žáků byla natolik ovlivněno jeho zaujetím pro sklářské řemeslo a výtvarné umění, že sami pokračovali ve studiu na vysokých školách uměleckého zaměření. Ovšem daleko větší řada z nich se stala mistry svého oboru a dodnes působí jako špičkoví malíři a malířky skla. Jan Jankovec je všestranný člověk, který se dokáže orientovat v různých oblastech sklářských technologií a výtvarné činnosti. Soustředil se na studium a oživení starých malířských technik, které pak dokázal nově využít. Je autorem tří technologických patentů a je objevitelem takzvaného litialinového smaltu. Málokdo dnes například ví, že využití sitotiskového oleje v malbě skla je jeho přínosem. Důležitou etapou v jeho životě je spolupráce s manželkou, sklářskou výtvarnicí Antonií Jankovcovou-Skokovou. Toto období je charakterizováno společnou prací, která vyústila ve specifickou sklářskou tvorbu – vypalovanou malbu na plochém skle. Pracovali spolu na mnoha výtvarných projektech, kde využili i techniku lehání a spékání skla v kombinaci s vypalovanou malbou. V posledním období se samostatně věnuje nové malířské technice – malbě akrylovými barvami. Tato technika mu umožnila plně rozvinout jeho kreativitu a fantazii na větším formátu. Zajímavostí této současné tvorby je i to, že se nespokojil s používáním dostupných standardních barev, ale vytváří si i vlastní malířské materiály. Stěžejním motivem jeho obrazů je příroda ve všech jejích podobách. Výstava je důkazem, že i ve svém věku je stále nabit neobyčejnou tvůrčí energií a nezdolným optimismem.